sobota 6. prosince 2014

Letní leknín

  Za oknem prší, malé kapičky se vytrvale už druhý den snášejí k zemi a už ve dvě hodiny odpoledne musím doma svítit. Je to dlouho, co jsem naposledy přidávala nějaký příspěvek, ale se začátkem školního roku začal shon, ostatně, tak jako vždycky. 
  Tentokrát bych vám ráda ukázala fotky z jedné z ještě letních procházek - třeba vám trošku projasní šero a sychravé počasí.
B.





pondělí 25. srpna 2014

Bažina

   Temné a ponuré, takové jsou bažiny. A přesně takový je i můj dnešní výtvor. Obrázek je velikosti 10 cm na 10 cm a je malován vodovými barvami. Tento styl malby mě poslední dobou baví, takže můžete očekávat další drobná dílka. Příjemný týden vám všem.
B.




neděle 17. srpna 2014

V hledáčku: Nebe

   Západy slunce, červánky... Věci, které mě nikdy nemůžou omrzet. Každá fotka nebe je odlišná, ač se nám může zdát, že se všechny podobají. Něco pravdy na tom asi je, ale mě stejně nepřestane uchvacovat, jak zapadající slunce nasvětluje mraky nad ním... Mějte se krásně.
B.






neděle 3. srpna 2014

Daleko?


  Tentokrát příspěvek nebude fotkový. Současná situace ve světě mě donutila se zamyslet. Ať už na Ukrajině, nebo v Izraeli – vedeme válku. Lidé v 21. století, rozumní lidé, vedou válku, během které umírají obyčejní lidé, takoví, kteří často ani boje nechtějí, mají rodinu, práci, povinnosti, ale místo toho musí žít ve světě, kde se zabíjí pro to, že soused věří v jiného boha, nebo proto že se nějaká banda pitomců pomátla na rozumu. Omlouvám se, jestli se vyjadřuju nezasvěceně, pravda je, že do toho moc nevidím, konflikty nesleduju od jejich samého počátku, ale chci poukázat na to, že je to všechno absurdní. Proto jsem se rozhodla zveřejnit krátkou ukázku z jedné své povídky, která zatím není dokončená. Tato ukázka se možná snaží říct i to, že válka jako taková není vůbec daleko, že i my tady se možná jednou budeme muset bát a že, byť se nám to možná nezdá, může být blíž, než si myslíme...
B.


Život za války není lehký… Nikdo neví, co čekat, co je pravda, ale ani jeden by se neodvážil pochybovat, že to, co říkají, je pravdou do posledního slůvka. Už není komu věřit, známí se obracejí proti vám, důvěrní přátelé se mění ve známé. Není koho podezírat, protože všichni jsme podezřelými – on, ona i ten muž naproti přes ulici – nikdo není bez viny. Lidská existence ztratila hodnotu, je příliš mnoho nás všech, tak jsme se stali jen figurkami. Na cizí šachovnici je hra jiná, není poklidná, nepřemýšlí o následcích, je ochotný riskovat vše pro vítězství. Jak hloupý je takový člověk, a jak mocný…
Ulice není zdaleka prázdná. V kavárnách sedí zbohatlíci, popíjejí ze svých sklenic a šálků, diskutují mezi sebou o obchodech. Po chodnících ťapkají slečny ve vysokých podpatcích a krátkých sukýnkách, spíše nahé, než oblečené, nicméně je to příjemné pohlazení smyslů v této situaci. Kolika z nich zatím nedochází, co se děje. Kolik z nich tuto válku přežije?
„Nad čím přemýšlíš?“
„Zažila jsi někdy válku? Myslím opravdovou.“
„Ne, nikdy.“
„Pak bys nepochopila, na co myslím.“
„Myslím, že mě podceňuješ. Dokážu si to představit, rozhodně to zvládnu.“
„Stejně si to nikdy neuvědomíš. Myslíš, že je to všechno daleko, ale ona zatím klepe na dveře. Všechny si to myslíte,“ rozhodil rukama, aby dodal svým slovům na důrazu, „Ale ani jedna z vás tuhle zasranou válku nepřežije.“ 

sobota 19. července 2014

Večerní procházka

  Týden se znovu překulil a máme tu sobotu. Já jsem minulý víkend vyrazila na návštěvu ke svým prarodičům a nechyběla procházka s foťákem. Fotila jsem vše možné i nemožné, zvířata, krajinky, přírodu. Doufám, že se fotky zalíbí. Přeju pěkný víkend.
B.









sobota 12. července 2014

Vzpomínky na podzim

   Rozhodla jsem se přidat pár dalších fotek. Tentokrát jsou to obrázky vzniklé minulý podzim, čili staršího data. Mám je ale opravdu ráda, navíc venku zrovna panuje spíše zachmuřené počasí a tak si myslím, že trocha toho podzimního slunce není k zahození.
   Jestli se povede počasí, možná už příští sobotu budou nové fotky, jestli ne, tak 
stejně něco vymyslím. Můžete si klidně psát o jaké články, nebo i fotky byste měli zájem. Bude-li to v mých silách, tak vám ráda vyhovím.
B.







sobota 5. července 2014

Špatný den

   Jsou dny, které už snad nemůžou být horší - a občas je má každý, tím jsem si jistá. Já měla zrovna takový pár dní zpátky. Venku bylo zamračeno, nebe slibovalo déšť a nějaké ty hromy, blesky. Já jsem se potřebovala na chvíli uklidit z domu, tak jsem vzala foťák, nazula žabky a vyrazila do terénu. Venku jsem strávila bezmála dvě hodiny a moc mi to pomohlo. Věřte mi, příroda umí být neuvěřitelná a někdy se taky odklidit od lidí a smět přemýšlet nahlas je k nezaplacení, rozhodně to spraví den na nic, aspoň trošičku ;)
B.












sobota 28. června 2014

Víla

  Rozhodla jsem se zveřejnit i něco maličko ze svých výkresů. Někdy se rozhodnu psát nějakou povídku, tak vytáhnu sešit a začnu. Většinou to skončí tak, že vyplodím přibližně čtyři řádky a začnu si čmárat. Včera jsem vytáhla dokonce i barvy a do obyčejného sešitu jsem načrtla něco jako vílu, snad vás zaujme, nebo se bude dokonce líbit. Promiňte ty čtverečky, ale nemělo to být nějaké obzvláště zajímavé dílko. Přeju hezký víkend.
B.





sobota 21. června 2014

Anglie

   Deštivá a zachmuřená – přesně takhle se mluví o Velké Británii, která se mně a mým spolucestovatelům ukázala úplně jinak. Vrátila jsem se včera a byla jsem plna dojmů a zážitků, dobrých i špatných. Náramně jsem si to užila, ale taky jsem se chvíli před odjezdem zvládla polít vřelým čajem. Cesta zpět tedy byla velmi zajímavá - 20 hodin v autobuse s popáleninami druhého stupně. Jsem zkrátka šikulka. 
   No, nicméně jsem se snažila i fotit, jak turisticky, tak umělecky, snad fotky zaujmou, ale tentokrát jsou opravdu spíše turistického rázu, protože "máme velmi nabitý program", jak s oblibou říkala naše delegátka. 
B.


 Zátiší u kostela u prestižní Chlapecké školy v Eatonu


Eatonské labutě


 Malebné nádražíčko ve Windsoru 

Věž kostela The University Church Of St. Mary The Virgin v Oxfordu

St. Paul's Cathedral v Londýně

 Stonehenge



Greenwich Park

 Pohled na London Eye z Westminster Bridge

The Tower Clock

neděle 25. května 2014

Prší, prší...

  Znáte to, teploty pomalu začínají šplhat k příjemným pětadvaceti stupňům (i výš) a sluníčko hřeje, co může. No a pak se to „pokazí“ a přijde zahrádkářský deštík, jak my tomu doma říkáme. Vzduch pozbyde to odporné napětí a najednou se lépe dýchá, hlavně když se hned po přeháňce dají sluneční paprsky do vysoušení všech menších i větších louží. V takové chvíli mě to přímo táhne ven s foťákem – něco vyfotit, někde se pokochat a taky se prostě projít. Přesně tak vznikly tyto fotky, snad se budou líbit.
B.










pátek 28. března 2014

Jarní

    Konečně jsem se dočkala, po letošní zimě-nezimě konečně přišlo jaro a letos vypadá slibně - sluníčko svítí, obloha je modrá, teploty vysoké. Bohužel mně posledních pár týdnů nevychází tak, jak bych úplně chtěla, ale i to se spraví. Vzhledem k tomu, že se udělalo tak krásně, mám tady pár fotek, které jsem pořídila - některé nedávno a jiné už dřív, ale všechny mi přijdou krásně jarní, snad se boudou líbit i vám. 
B.


Mirabelka

Zlatý déšť

Přízemní mrazík